• Koupala jsem se v hlubokým kanadským jezeře Four Valley Lake. Koupala, neplavala, protože jsem se neodvážila moc daleko od břehu. To jezero hrozně strmě klesalo do hloubky a já se bojím jezerních příšer, takže tak.
• Piknikovala jsem na spoustě krásných míst podél Trans Canada Highway. To není jako piknikovat podél D1, protože tady se máte v kterékoli části cesty furt na co koukat. Ty panorámata jsou úžasný.

• Spala jsem na dvou překrásných místech, pokaždé s výhledem na potok. Jedno z nich bylo na indiánském území.

Spaní v autě je dost v pohodě 🙂

Cesta do hor

• Projela jsem několika indiánskými rezervacemi (ale nevviděla jsem žádnýho indiána:(). Za všechny bych chtěla vyzdvihnout městečko Merritt, které vypadá úplně jako vystřižené z filmů o divokém západě.

• Když už jsme u Merrittu, tak jsem tam měla ještě jeden podivnej zážitek. Projížděla jsem kolem chlápka v bílém, kterej najednou jakoby přepadl ze skejtu, že jsem už už dupala na brzdu. Pak jsem ale zjistila, že ta scéna je mnohem podivnější. Ten chlápek vůbec neměl skejt. Ani bílý oblečení, ale bílej plášť a na hlavě nasazený něco, co vypadalo jako bílej papírovej pytlík s černě namalovanou maskou. A vůbec nepřepadával přes skejt, ani nepřepadával, ale tančil nějakej podivnej tanec, ve kterým v sekaných pohybech přebíhal ze strany na stranu a podivně rozhazoval rukama. A nebyl to epileptickej záchvat ani nic podobnýho, protože to v sobě opravdu mělo nějakou zvláštní, creepy estetiku. Tohle všechno se odehrálo během několika pikosekund kdy jsem projížděla okolo a ještě chvíli mi z toho běhal mráz po zádech. Trošku jsem si připadalo jako v Twin Peaks…

Jo a někdy je i zima 😀