Variace na citlivé téma – vizuál

Víte, snad ve všech marketingových příručkách o tom, jak zpropagovat svůj web a vybudovat si podporovatele stojí mezi ostatními jedna poučka – nikdy, NIKDY se nevyjadřujte k politickým či společensky citlivým tématům. Vyhýbejte se tomu jako čert kříži. Nikdy se totiž nemůžete zavděčit všem a každý vás postoj se stane už navždycky součástí vaší osobní značky.

Chtěla jsem se této poučky řídit. Jenže…

AWI129_BRITAIN-MIGRANTS-_0912_11

Neudělám to. Současná krize a ano, neváhám to tak nazvat, mě donutila stanovit si priority – a na přední příčce pro mě skutečně stojí snaha varovat. Před šířící se vlnou nenávisti, která vzniká z pochybných důvodů a v současných vlnách mnohých populistických agend nabývá bestiálních rozměrů. Takže tímto na sebe, jak si uvědomuji, přijímám nálepku dnes tolik diskutovaného označení „sluníčkáře“.

Setkáváme se dneska s další podobou banality zla – podporovatelé rasistických a xenofóbních myšlenek opravdu dnes nejsou vesměs žádní ultraradikálové a náckové, ale obyčejní tátové a mamky od rodin. A nemůžou za to. Málokdo se dokáže v takto složitém tématu bezpečně orientovat a na vině nejsou ani média – pokud by měla o kontroverzních záležitostech informovat důkladně, nikdo by to nečetl a společnost by zůstala neinformovaná. A tak zjednodušují a zjednodušují, a věřím tomu, že velmi často v dobré víře, nicméně výsledek vypadá, tak jak vypadá. A těží z toho významně bezvýznamné figurky české populistické scény, protože samozřejmě u složitých témat vyhrává vždy ten, který ho dokáže pojmenovat co nejjednodušeji.

Sama jsem zjistila, že nedokážu na toto téma jednoduše mluvit, když se mě v sobotu u sochy Václava jistá slečna zeptala, proč tady stojím, proč podporuji tento názor. Nedokázala jsem jí odpovědět. Samozřejmě se mi v hlavě okamžitě sestavily všechny argumenty, jenomže v záloze vedle nich mi také vytanuly reakční protiargumenty, které obvykle na své postoje slýchávám. A během těch pár vteřin, kdy jsem chtěla svoji odpověď formulovat, jsem si uvědomila, jak je tahle debata bezvýznamná. Člověka opačného názoru nepřesvědčíte, akorát se vám může podařit pustit se s ním do hádky, ze které rozhodně vaše strana (čti: v tomto případě PROstrana) rozhodně neprofituje, jelikož vzbouříte opět jen hladiny bariér, nenávisti a neslučitelnosti postojů. Tihle lidé vás nechtějí vyslechnout, nechtějí diskutovat. Chtějí se hádat… A tak jsem jí odbyla.

Tuto sobotu proběhly v Praze na Václavském náměstí dvě demonstrace. Jednu svolala iniciativa Proti projevům násilí, druhou hnutí Islám v ČR nechceme. Prouprchlíci řečnili u koně, protistrana u muzea.

V tomto příspěvku nechci shrnovat žádné argumenty – ani svoje, ani argumenty druhé strany. O tom už bylo napsáno mnohé a mnohé, ten kdo má zájem problém skutečně pochopit, učiní tak z vlastního popudu, ten, kdo nemá potřebu zjišťovat si více to stejně neudělá. Neudělá.

Tento příspěvek chci pojmout spíše jako vizualizaci problému, který tuto sobotu na Václaváku krystalizoval. 

K tomuto účelu si dovolím vypůjčit fotogalerii Lidovek z tohoto článku.

lidovky10

Takhle nějak vypadala účast. V popředí vidíme podporovatele IvČRN, v pozadí kolem koně poněkud chudší tábor „pravdoláskařů“ a „sluníčkářů“. Pojďme se podívat do jejich řad.

Poselství

lidovky11

Koho vidíme na obrázku? Široké spektrum „normálních“ lidí, velmi často oblečených do tmavých barev, často ještě se slunečními brýlemi. Možná bychom to mohli číst jako snahu maskovat se, splynout s davem. Což se nedá říci o transparentech, které nám předávají jasné poselství. Co z něj můžeme vyčíst? Stop, zákaz, ne. Jednoznačně negativní vymezování se. Jak vypadají výrazy lidí? Kamenné tváře, ale také pískání, každopádně – vzhlížení vzhůru.

lidovky4

Pojďme se podívat do tábora sluníčkářů. Vypadá to, že dělají čest svému jménu. Dav sice opět zachovává prostředí anonymity v podobě tmavých barev, skoro každý jednotlivec však tuto jednotvárnost rozbíjí nějakým výrazným prvkem. Vidíme pestré barvy, květiny, výrazné doplňky. A co je důležité – lidé se tu usmívají. Transparenty jsou také plné barev – a to doslova i symbolicky.

Shrnutí: Oba dva tábory poslouchají projev svých názorových souputníků, projevy, se kterými souhlasí. Zatímco jeden dav je však plný zloby, ten druhý je plný radosti. A to přestože oba tábory řeší palčivé a nepříjemné téma.

Mluvčí

lidovky7

Výše v příspěvku jsme se bavili o tom, že účastníci proti-akce k někomu vzhlíží. Nyní se podíváme ke komu vlastně. Mluvčí jsou jednoznačně ve vyvýšené pozici. To je pochopitelné, jinak by přeci nemohl řečnit. V tomto případě je ale spíše až skoro v povýšené pozici. Dominanci vytváří nejen výrazně vyvýšeným prostorem, ze kterého s davem komunikují, ale atmosféru také záměrně dokresluje přítomnost majestátných soch, kterým byla pro zvýznamnění této skutečnosti vložena do rukou (samozřejmě bez jejich předchozího svolení :)) vlajka jako přejatý (a poněkud překroucený) symbol této demonstrace. Co z tohoto obrazu tedy vyčteme? Dominanci. Autoritu. Vůdcovství. Loajalita. Disciplína.

Nepřipomíná vám to něco?

CR_DEMONSTRACE_MIGRACE_RASISMUS_7_937

Podívejme se opět k sousedům. Řečník je opět na vyvýšeném prostoru, tentokrát však pouze natolik, aby mu to umožnilo přednést projev. Vzdálenosti, ať už ty vertikální či horizontální, jsou však výrazně menší, což můžeme číst tak, že se řečník vlastně cítí být mnohem víc součástí skupiny, než tomu bylo v předchozím případě. Totemem této skupiny není vlajka, ale květina, slunečnice – symbol samozřejmě sluníčkářů. Opět zde dochází k překroucení symbolu, jelikož označení jako takové je používáno spíše pejorativně. Zástupci této nálepky ji však s ironizací přijali za svou. V tomto případě nečteme autoritu, ale solidaritu, ne dominanci, ale sounáležitost. Tahle skupina není disciplinovaná, ale pestrá, nevytváří dojem trojúhelníku, ale kruhu.

A co jednotliví účastníci?

lidovky5

lidovky9

Netřeba komentáře, řekla bych. Takže každý po svém. Amen.

Jpeg

 

 

Co na to říkáš Ty? :)

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.