Tohle pokračování knihy Jíst, Meditovat, Milovat jsem objevila úplnou náhodou. A málem jsem ji odložila kvůli příšernému přebalu a hroznému názvu.
#NeverJudgeABookByItsCover. Knížka se totiž jmenuje „V dobrém i ve zlém“ (nešťastný překlad anglického názvu „Commited„) a působí… no, lacině. Kdybych nebyla zvědavá, jak to s Liz a Fellipem dopadlo, zřejmě bych ji odložila a o mnoho přišla!

Víte, knížka Jíst, Meditovat, Milovat se mi moc líbila. Kniha, film až tolik ne (vlastně jsem mu přišla na chuť až po přečtení knížky). Film je totiž nešťastný v tom, že se snaží věrně odrazit dlouhé pasáže o rozjímání a sebehledání – tedy to, na čem je kniha postavená, ve filmu to ale působí spíš jako předlouhá, rozbředlá romantická slaďárna. Film zkrátka málokdy dokáže věrně odrazit myšlenkové posuny… a u tohohle filmu se to opravdu nepovedlo. Tedy tolik k první Lizině autobiografii.

Ta druhá je vlastně pokračování jejího vztahu s Felippem po příjezdu do Států. Kniha si mě ale získala tím, že to není jen ploché pokračování vyprávění o jejím romantickém vztahu. Spíš mě překvapilo, že tahle knížka je mnohem víc spíš hlavně obecnou sondou do mezilidských vztahů, v tomto případě především do manželství.

U této knihy jsem se poprvé setkala s poměrně racionálním přístupem k manželství. Jakože Liz k manželství vůbec nepřistupuje stylem „jsme hrozně zamilovaní, pojďme se vzít“ ani „čekáme dítě, pojďme se vzít“ nebo „kupujem byt, pojďme se vzít“. Liz sice měla neodmyslitelně ryze praktický důvod do manželství vkročit, neudělala to ale bez rozmyslu a strávila dlouhou řadu měsíců studiem, co to manželství je z historického, kulturního, náboženského, psychologického i sociologického důvodů. A co od něj vlastně máme očekávat. A závěry tohoto svého výzkumu čtivě shrnula právě na stránkách teto knihy.

Manželství a nevěra

Liz odkazuje na socioložku Glassovou, která studovala příčiny nevěry u manželských párů. A vytvořila teorii tzv. „oken a zdí“. Podle ní nevěra začíná podstatně dřív než prvním polibkem:

„Většina nevěr má podle Glassové svůj původ ve chvíli, kdy se manžel či manželka seznámí s novým člověkem a vznikne zdánlivě nevinné intimní pouto. Ze začátku nikdo nic netuší, protože co je koneckonců špatného na přátelství? Proč bychom neměli mít přátele mezi příslušníky opačného – nebo klidně stejného pohlaví – přestože nosíme snubní prsten? při takzvaných nevinných přátelství ale často dochází k tomu, že se s novým člověkem začnete dělit o intimity, které by měly zůstat v manželství. Vyzrazujete svá tajemství – nejtajnější touhy a stesky – a je vám při tom odhalování dobře. Dokořán otevíráte okno v místě, kde by měla stát pevná nosná zeď; netrvá dlouho a svému novému příteli si vyléváte srdce. Bojíte se, aby partner nežárlil, takže o novém vztahu raději nemluvíte. Tím ale vytváříte další problém – stavíte zeď v místech, kde by měl proudit vzduch a zářit denní světlo. Docela jste změnili základní půdorys vašeho intimního manželského vztahu. Místo zdí zejí dokořán obří okna, dřívější okna jsou zatlučena prkny jako u staré zbořeniny. Aniž byste si toho všimli, vytvořili jste dokonalé podmínky pro nevěru.“

Manželství a rozvodovost

Liz také v knize v souvislosti s rozvodovými statistikami glosuje antropologa Lionela Tigera:

„Za daných okolností je udivující, že je manželství stále legální. Kdyby prakticky cokoli jiného končilo tak tragicky, vláda by to bezpochyby okamžitě zakázala. Kdyby polovina tacos podávaných v restauraci způsobovala úplavici, kdyby polovina lidí cvičících karate utrpěla zranění ruky, kdyby si pouze šest procent lidí poškodilo na horské dráze sluch, veřejnost by hlasitě volala po rozhodné akci. Ale ta nejintimnější ze všech katastrof…. se neustále opakuje.

Knížka je plná podobných zajímavých, trefných, občas ironických a občas inspirativních poznámek o lásce a manželství. Bohužel se mi nepovedlo uchovat si záznamy všech pasáží, které mě nejvíc zaujaly. Ale jako malá ochutnávka by to mohlo stačit. 🙂

*LOVE SPOILER*

Nečtěte, pokud nechcete přijít o iluze.

Přestože celá tahle knížka je dokonalou sondou do kulturní historie manželství a Liz prostudovala skutečně kde co za účelem toho, aby její manželství s knižním Felippem dosáhlo vytouženého „happily ever after“, nestačilo to. Někdy zkrátka život přihraje člověku nečekané peripetie. Liz totiž po devíti letech manželství s „Felippem“ (vlastním jménem José Nunes) svého druhého manžela opustila, aby si vzala svou dlouholetou přítelkyni. Sama jsem se nestačila divit (a upřímně, trochu mi to zlomilo srdce, protože její vztah s Felippem vypadal.. tak opravdově).

To ale neznamená, že knížku nemá cenu číst. Má. A z mého pohledu to opravdu je knížka, kterou by si měl přečíst každý, než se zaváže k onomu „Ano“.