Život ve velkém městě se podle mě musí vyvažovat. Velké město člověka vyčerpává. Pokud je někdo introvert jako já, postupně z něj po malých kouskách vysosává energii. A pokud je extrovert, nabíjí ho tolika impulzy, až ho to nakonec také vyčerpá. V každém případě dříve či později přichází ten stav únavy.

Letos naštěstí nepociťuji takovou zoufalou potřebu uniknout civilizaci, jako tomu bylo loni, když jsme odjeli do Giethoornu. Koneckonců, měla jsem spoustu času odpočívat v nemocnici. Ale prevence je prostě prevence a nechci ji podceňovat. A tak jsme se s Honzou domluvili, že si v určitých pravidelných intervalech budeme dopřávat intenzivní odpočinek v necivilizaci.

Tentokrát se tem náš pobyt sladil i s druhou potřebou. Víme, že chceme v blízké době stavět domek. A protože představa doživotní hypotéky nám oběma dělá nevolno, poohlížíme se po alternativách. Mezi ty patří třeba Dubldomky či jiné dřevostavby, kontejnerové domky, haubóty nebo slaměné domky. A tak jsme se rozhodli jednotlivé možnosti probádat a vyzkoušet si, jaké to je. A první nám do náruče padl slaměný domek ve Žďáru u Skutče.

Až na místě jsme zjistili, že jsme se ocitli v ašrámu. Abych byla upřímná, o buddhismu a hinduismu toho zas až tolik nevím. Trošku cvičím jógu, snažím se meditovat, nepůsobit utrpení, zdravě jíst… ale vnímám to jako součást každodenního života, ne v kontextu nějakého náboženství nebo filosofického směru. Takže prosím omluvte mou neznalost a případné nepřesnosti. Každopádně pokud vás tyto směry lákají, skutečský ašrám Šrí Dévpuridží, který vede Honza Hlaváček, by se vám mohl hodně líbit. Kromě pobytu ve slamáčku tu probíhají jógové semináře, kurzy indického vaření, dělá se tu třeba i terapie tmou.

Ašrám Šrí Dévpuridží vypadá jak Weasleyovské doupě :)

Ašrám Šrí Dévpuridží vypadá jak Weasleyovské Doupě 🙂

Jak se bydlí ve slaměném domě

Hlavní budova je posazená v obrovské zahradě, ve které Honza pěstuje všechno od brambor přes třezalku až po nejrůznější cizokrajné bylinky. Najdete tu kromě slamáku také labyrint, poustevny a různá další divítka.  Slaměný domek nás ale okouzlil na první pohled.

Slaměný dům vypadá jako Hobitín a dokonale splývá s okolním prostředím

Slaměný dům vypadá jako Hobitín a dokonale splývá s okolním prostředím

Jak se bydlí ve slaměném domě

Honza si slaměný dům postavil sám, svépomocí. Dával ho dohromady z běžných materiálů tak, jak to přišlo a zcela intuitivně. Díky tomu má domek svou charakteristickou atmosféru. Mně třeba se hrozně líbí ty hliněné zdi. Ty nerovné omítky, které celý prostor „zakulacují“ a zútulňují. Domek je vlastně jeden velký prostor, ale šikovně strukturovaný a plný chytře vymyšlených zákoutí. V centru stojí krbová kamna a dva velké kmeny, které vymezují prostor pro spodní odpočinkovou zónu a horní spací patro.

Spací patro

Spací patro s výhledem do krajiny

Koupelna je takové podloubíčko oddělené od centrální místnosti závěsy. Koupelna se mi asi z celého prostoru líbila nejvíc. Nebo rozhodně byla mezi favority. Líbila se mi ta okna – koupete se a přitom se koukáte ven na hvězdy. Líbila se mi vana, chytře udělané poličky z dlaždic zaseknutých do hlíny. Moc se mi líbila ta vitráž z kousků zrcadla. Jo a záchod na druhé straně je sucháč, ale ten jsem vám nefotila. 🙂

A další věc, která se mi na slaměném domku moc líbila, bylo toho spousta místa na odpočínek. Kromě celé odpočinkové zóny, spacího patra a křesílek před krbem tu byl báječný čtecí kout a houpací síť. Skoro jsem za ten víkend nestíhala všechny možnosti využít. 🙂 Mimochodem, jestli sem pojedete, nemá smysl brát si jakékoli knížky. Honzova knihovna plná pokladů o józe, přírodní medicíně, ájurvédě a meditacích vás stopro zabaví.

Jak se bydlí ve slaměném domě

Je to hodně speciální. Největší „kulturní šok“ má člověk asi z toho, že se tu nemá moc kde schovat. Je to jen jedna místnost! Což je výhoda i nevýhoda zároveň. Na druhou stranu, svůj vlastní slamák si můžete postavit jakkoli budete chtít. Často ani nemusí na první pohled být poznat, že jádro domu nejsou cihly, ale sláma. Každopádně tenhle domeček byl koncipován jako taková „nora“. Zašívárna pro dokonalý odpočinek. Dovedu si představit, že se tam na měsíc zavřu a napíšu knihu.

Večery mají úžasnou atmosféru

Večery mají úžasnou atmosféru

Jak se bydlí ve slaměném domě

Jednu stěnu zabírá kuchyňský kout s troubou a malým úložným prostorem. Kuchyňka by pro mě byla příliš malá. Neumím vařit úsporně, vždycky jsem roztahaná po celé kuchyni, takže tady bych si s nějakým velkým vařením moc nevěděla rady.

Ten nápad s jednou velkou centrální místností se mi ale nakonec líbí. I se všemi těmi zákoutími a spacím patrem. Ale myslím si, že pro více než dvoučlennou rodinu by to chtělo místností přece jenom víc. Což ale vůbec není problém. U slaměného domku je tohle jedna velká výhoda. Můžete si ho opravdu „uplácat“ podle svých představ.