V dubnu se na mě obrátil jeden módní agregátor, zda bych neměla zájem o barterovou spolupráci. Nabízeli předplacený voucher za článek se dvěma prolinky na web.

Jelikož se jedná o agregátor e-shopů s módou, než jsem na spolupráci kývla, nejprve jsem si důkladně prověřila, s jakými značkami spolupracují. Je pro mě důležité podporovat jenom ty projekty, které jsou v souladu s etickým a filosofickým směrováním mého blogu a v rubrice týkající se módy se vždy zaměřuji jenom na pomalou módu a etické módní řetězce. Agregátor ve svém portfolio takové obchody má, takže jsem si řekla, že tomu žádná výrazná překážka v cestě nestojí.

Až na drobnost. Nabízený voucher (500,- nebo 1000 Kč) byl na částku, za kterou si módu z etických řetězců koupit nemohu. Zkusila jsem tedy ještě vyjednat, zda bychom spolupráci mohli rozšířit tak, abych nabízený voucher mohla uplatnit na celý nákup – ale to se nepovedlo.

Od začátku to tedy trošku skřípalo. Ale nevadí, řekla jsem si. Novou sukni jsem si chtěla koupit tak jako tak, tak si tu částku navíc holt doplatím. Virtuálně jsme si plácli a já jsem svůj článek sepsala. S úspěchem. Voucher měl být na cestě poštovním paňáčkem.

Popravdě, říkala jsem si, co to je za podivnost, že v době digitální někdo posílá ještě papírové vouchery. Ale nijak zdlouhavě jsem se tím nezaobírala. Třeba mají nějaký speciální certifikát pro blogery, říkala jsem si. A tak jsem se těšila, až mi dorazí odměna a budu si moci vyhlídnutou sukni konečně objednat.

Doručenku jsem sice nedostala, ale zásilka přišla i tak. O to víc v šoku jsem byla, že jsem v obálce našla 2x 500 Kč dárkovou kartu do Lídlu. To musí být nějaký omyl, říkala jsem si, a v duchu jsem si představovala, jak si mě spletli s nějakou foodblogerkou, která teď stejně nechápavě hledí na poukaz třeba do About You.

Tak jsem hned žhavila drát zjistit, kde se stala chyba a kam se poděl můj slibovaný voucher. A víte, co jsem zjistila? Že se žádná chyba nestala. Že ačkoli jsme se výslovně bavili o tom, že mi nabízená částka na pomalou módu úplně nestačí, klient nepovažoval za důležité mě upozornit, že se rozhodně nejedná o vouchery na módu.

Přijde mi to jako podvod. Probírala jsem situaci i s ostatními blogerkami, mmj. holkami, které s tímto klientem taky spolupracovaly, a dostala jsem feedback s podobně rozporuplnými pocity. A to mi přijde nefér.

Důležitou součástí spolupráce s blogery je i souznění. Nejde jen o výměnu peněz nebo zboží za službu. Jde především o závazek. Každý bloger by měl mít sám v sobě zpracované, že propaguje jenom ty značky, za které se dokáže postavit, které jsou férové a od kterých by sám nakoupil. Není to jen prostý obchod. Je to součást osobní značky, která se buduje horko těžko. A za tuhle spolupráci já se postavit opravdu nemůžu.

A tak jsem si řekla, že nad tím rukou nemávnu. A že zvolím stejnou strategii. Z původního článku jsem odstranila odkazy – i bez nich totiž článek konzistentně patří k mojí značce. A rozhodla jsem se v duchu partizánského boje do této nešťastné spolupráce investovat ještě jednu dávku energie. Na nový článek. Se dvěma zpětnými odkazy. Přesně, jak bylo v zadání. Tenhle článek.

Nenechme si to líbit.

#ZaEtičtějšíBlogosféru