Dnešní příspěvek je taková první ochutnávka toho, jak vlastně bydlíme v tom novém bytě, o kterém furt všude básním. No, novém. Už to bude skoro rok, co jsme se sem přestěhovali. A já se ho stále nemůžu nabažit. 🙂 Říkáme mu Bažina. Bažina s sebou často nese negativní konotace, jako něco hnusného, smradlavého, tmavého a lepkavého. Ale pod trošku jinou perspektivou je bažina něco úžasného (kterou jsem pochopila pořádně až loni v Giethoornu), fascinujícího a plného života.

Vlastně ani nevím proč, s tím názvem přišel kdysi Honza u našeho prvního bytu a postupně se název uchytil a my si ho stěhovali z bytu do bytu společně s postelí, taškami a dalším harampádím. 🙂 Teprve tady ale dostál název svému jménu. Mám pocit, jako kdybychom opravdu bydleli v bažině – takové malé bažinové bublině zavěšené někde hoodně vysoko na prastarém sekvoji, který roste vysoko nad Prahou. Je to místo plné prostoru, zeleně a proudící energie s překrásným výhledem na celou Prahu.

Takže tenhle příspěvek bude o naší Bažině, ale zatím jenom trochu. Dneska bych se chtěla podělit o tu naší flóru a pěstovací tipy, ke kterým jsme metodou pokud/omyl postupně přišli.

Monstera

Tohle je Monstera, “služebně” asi nejmladší člen naší domácnosti, kterého jsme si přivezli nedávno z Ikey. Moc nefandím tomu nakupování kytek po obchoďácích, ale tahle prostě byla tak krásná a tak moc nám sem “zapadla”, že jsme ji prostě vzali. Tak snad tu s námi zůstane, zatím to vypadá, že si s námi rochňá. 🙂

Umístění

Monstera dokáže narůst do obrovských rozměrů, s čímž je potřeba počítat. Jakmile naroste výš, je potřeba jí vytvořit nějakou oporu, protože je to liána a sama se neudrží. Místo by mělo být s dostatečným přísunem světla, ideálně někde v polostínu, kam nedopadají paprsky přímo. A čím víc světla bude mít, tím více vykrojené budou její listy.

Péče

U týhle kytky je potřeba hlídat stále vlhkou zeminu, neměla by ale stát ve vodě. Pokud máte doma sušší vzduch, je potřeba rostlinu čas od času rosit. V létě každé dva týdny tekuté hnojivo.

Fíkus Benjamína

tenhle čudla vypadá teď trošku jako opelichané kuře, protože se ho snažím tvarovat a on se brání. 🙂 Takže teď trošku vedem takový souboj kdo z koho a uvidíme, kdo se nakonec poddá. Máme doma totiž ještě jeden kousek, který necháváme růst divoce a tohohle mladšího bráchu bych chtěla zkusit trošku “kultivovat”. No uvidíme. 🙂

Umístění

Benjamínek chce světlo až polostín, ale nesnese průvan. Pokud ho tedy necháváte někde poblíž okna, je zapotřebí ho dát někam trošku za roh, abyste mu neškodili. Benjamín je taková konzerva, nemá rád stěhování a nerad se přizpůsobuje změnám. Pokud ho přesunete někam jinam, změníte světelné podmínky, teplotu nebo vlhkost, Fíkus na to zareaguje opadáváním listů. Což je mimochodem důvod, proč se mi s ním tak špatně domlouvá na to stříhání. 😀

Péče

Hlína by měla být jakýsi mix běžné pokojové s trochou písku. Benjamín nesmí stát ve vodě a zaléváme ho, jakmile je vrchní vrstva hlíny suchá. Během topné sezóny je potřeba ho rosit.  A pokud máte podlahové topení, musíte pod Benjamína položit něco izolačního, aby teplo nepřecházelo do květináče. Na jaře a v létě můžeme rostlinu hnojit (tak jednou za 3 týdny).

Pozor: Fíkus Benjamína přesazujeme jen velmi málo. Jak už jsem říkala, nemá rád změny. Takže se přesazuje až když je zřejmé, že ve starém květníku nemá další místo na kořeny.

Chamaedora sličná

Umístění

Tahle Palmička (říkáme jí Palmička, protože má hrozně komplikované jméno) s námi cestuje z bytu do bytu už roky a zatím to dává docela dobře. 🙂 Má ráda polostín, zvládá i nižší teploty, takže třeba na chodbu, kam dopadá sluneční světlo, ideál. Nám krášlí kuchyňský kout.  V létě ji můžete šoupnout ven, avšak na stinnější místo. A podobně jako u Fíkusu se přesazuje zřídka, až když kořeny začnou přerůstat přes okraj květináče.

Péče

Palmička má ráda rovnoměrnou vlhkost půdy a vysokou vlhkost vzduchu, pokud tedy máte sušší vzduch nebo během topné sezóny, je zapotřebí rostlinu vydatně rosit.  Od jara až do podzimu je možné jednou za 14 dní hnojit.

Tlustice

Umístění & Péče (protože je to easy peasy)

Tlustice mají rády velmi světlá místa, je potřeba se ale vyhnout přímému slunci. Pěstujeme ji v půdě pro sukulenty zaléváme minimálně, vždy až po vyschnutí a pouze během vegetace.

Množení

Jednoduše. Stačí uloupnout kousek listu, nechat ho pořádně vyschnout (třeba měsíc) a pak ho položit na mokrou půdu nebo kapesníček. Řízek okamžitě hladově pustí kořínky a máte sazeničku. 🙂

Tlustice jako bonsai

Takhle rostlinka se výborně hodí jako bonsai, je s tím ale pěkně práce, kterou s touhle sazeničkou máme ještě hodně před sebou. Během léta rostlinku tvarujeme (záleží, jestli chcete “keřovitý” tvar nebo tlustý “kmen” s korunkou). Na podzim umístíme na světlé, ale chladné místo, aby se rostlinka nenatahovala za sluníčkem a tím nepokazila šlechtěný tvar. Od listopadu pak nezáléváme, než začnou opadávat spodní listy. Na každém výhonu by měly zůstat tak tři až čtyři páry listů – pak teprve můžeme trochu zalít. Na jaře přesadíme tak aby část kořenů zůstala nad povrchem a tvořila takový ten “věkovitý” dojem.

Šplhavnice zlatá / Potos

Tuhle krásku máme doma v mnoha podobách. Visí nám na knihovně, na stěně i jako kokedama. Její řízky máme různě po bytě rozmístěné ve vázách. Je to vděčná, nenáročná a přitom krásná liána.

Umístění & péče

Má ráda světlo i polostín a můžete ji nechat růst popínavě, nebo ji nechat viset dolů tak jako my. Zaléváme tak, aby půda neproschla, zároveň ale ab kytka nestála ve vodě. Hnojíme od jara do podzimu každý týden.

Množení

S touhle rostlinou budete mít doma velmi brzy pořádnou množírnu. Roste totiž jako z vody a máte tak 99,999% pravděpodobnost, že řízek, který umístíte do vázy s vodou, vám během krátké chvilky vyžene kořínky.

Zelenec

Další vděčná, prakticky nezabitelná pokojovka. Máma všech těchhle prcků nám už roky roste v Litoměřicích a má tolik potomků, že to snad ani nejde spočítat. A vyhazuje dál, navzdory tomu, jestli se o ní někdo stará nebo nestará…

Umístění

Zelenec chce světlé místo, zvládne ale i polostín. Čím víc světla, tím lépe vám rostlina poroste a tím barevnější bude vzorek. Čím méně světla, tím pomalejší bude růst – ale nemusíte se bát, tahle kytička vám jen tak nezajde.

Péče

Takhle kytička má ráda vlhkost, takže zaléváme hojně – půda by nikdy neměla úplně vyschnout. Pokud budeme používat hnojivo na rostliny s barevnými listy, Zelenec se krásně vybarví.

Starček převislý

Tohle miminko překrásného sukulentu s hráškovitými listy ještě vypadá úplně nedonošeně, ale to proto, že ho doma máme opravdu velmi krátce. Jakmile se ale vzpamatuje ze změny, pořádně zakoření a rozroste se, bude nádherný.

Umístění

Starček nemá rád přemisťování (taky proto teďko trucuje a neroste, ale my si ho brzy udobříme:)), naopak vyžaduje silné světlo a pokojovou teplotu. Je to ideální závěsová kytička a už se těším, až nám takhle bude viset v obýváku.

Péče

Zaléváme jen velmi málo, však je to sukulent, a proto vyžaduje i hlínu pro sukulenty. Obecně se dá říct, že jakmile kuličky přestanou být plné a oblé a začnou se scvrkávat, je čas rostlinku trochu zalít. Vždy ale opatrně a po kouskách.

Šeflera / Schefflera

Tahle holka už se s námi taky nacestovala, jéjej!

Umístění

Pěstujeme ji v polostínu při běžné pokojové teplotě. V zimu má ráda trochu víc chladu, takže je nejlepší přesunout ji na nějakou osvětlenou chodbu.

Péče

Zaléváme po vyschnutí substrátu v květináči, v zimě ještě trochu méně. Má ráda vlhkost vzduchu, takže zase – pokud topíte, je potřeba listy rosit. Na jaře a v létě přihnojujeme. Od určité výšky se začne rostlina kácet, je potřeba jí tedy vymyslet nějakou oporu.

Podeňka / Tradescania

Další nováček v našem zvěřinci. 🙂 Tahle kytička má ráda stinnější místa, konstatně vlhký (ne však ve vodě stojící) substrát a pokojovou teplotu. A je ideální na to mít ji takto zavěšenou, protože neroste do výšky, ale vyhání dlouhé, krásně zbarvené šlahouny.

Pilea

Další mimísek, který se teprve předvede v plné své kráse, až trochu povyroste. Má ráda světlo a chladněji, je nenáročná a stačí ji, když myslíme an to, aby jí hlína nikdy nevyschla.  Jsem na ní moc zvědavá. 🙂

Orchidej

Nojó, tahle česká klasika. Kdo by neměl doma orchidej, že? Ale tahle mi dělá radost, protože vždycky vyženě spoustu šlahounů plných květů (a pak musíme vždycky třeba dva měsíce vydržet s úplně “prázdnou” kytkou. Ale za to kvetoucí období to určitě stojí. 🙂

Péče:

Nepřímé světlo, v přírodě roste pod baldachýnem tropických pralesů, takže přímé světlo nemá ráda. A vlhkost samozřejmě. Takže zaléváme pravidelně, rosíme. Nám orchidej vždycky trošku stojí ve vodě a daří se jí, i když to někde nedoporučují. Vyzkoušejte na svém kousku a uvidíte. 🙂

Fialka africká / Saintpaulia

Fialka nám teď zrovna nekvete, takže se nemám čím moc pochlubit, ale jakmile se holka vybarví, hodím sem novou fotku. Listy má ale jedna radost. 🙂

Umístění:

Fialky chtějí světlo, v přírodě totiž rostou na okrajích tropických lesů a sluní se. Hodí se proto mít je na okenních parapetech.

Péče:

Má ráda vlhkost, proto i zde je potřeba květinku pravidelně rosit. A rosit spíš než zalévat – fialky mají mnohem raději sucho než nadbytek vody. Takže zalévat jednou až dvakrát týdně a spíše do misky než na rostlinu, v mezičase rosit listy

A na závěr tu máme poslední dva nováčky v naší Bažině…

Aloe vera

Umístění & péče

Má rádo světlé místo, ale ne přímé slunce. V létě ji můžeme vyhodit ven. 🙂 Co se zalévání týče, tak podobně jako u jiných sukulentů jen velmi málo a vždy až po vyschnutí.

Pepřinec / Peperomia

Umístění & péče

Tahle má ráda světlá místa až polostín a vyšší vlhkost vzduchu. Zalévání běžně vždy po vyschnutí vrchní vrstvy.