Uvědomila jsem si, že za poslední dobře rok nakupuju téměř výhradně v secondhandech.

Nejenom oblečení, ale taky prakticky cokoli, co potřebuju domů – od stojanů na svíčky, přes hrnce až po nábytek. (O tom, jak jsem se vybavila na miminko téměř výhradně z druhé roky brzy napíšu.).

Ono se to docela nabízí, u nás v Holandsku jsou tzv „kringloopy“ snad v každé vesnici a narozdíl od Čech neprodávají jen oblečení, ale zejména věci do domu.

A proč je pro mě nakupování v sekáčích taková radost?

Nakupování v bazarech a sekáčích mě vrací do dětství a trochu mi to připomíná hry, kdy jsme se vydávali na výpravy za lovem pokladů. Co jsou ale ty hlavní důvody radosti?

Je to levné. Pragmatický a asi nejzjevnější argument. Jako máma na mateřský bez mateřský, s českým mikropříjmem v drahém Holandsku si nemůžu moc vyskakovat. Abych ale byla upřímná, sekáče bych milovala nezávisle na tom, co vydělávám, protože…
Je to samotná esence udržitelnosti. Druhý asi nejzjevnější argument, tentokrát spíš hodnotový. Věci z druhé ruky už jednou byly vyrobené, posloužily a nebýt sekáčů, pravděpodobně by skončily zbytečně v popelnici nebo na sběrači. Sekáče ale umožňují udržet věci v oběhu a tak se takhle dostanete k fajn věcem, které necestovaly přes půlku planety. Výroba nového oblečení pohlcuje obrovské množství surovin, vody a energie a nakupováním v sekáčích snižujeme tlak na přírodní zdroje. Často v nich navíc najdete i kousky mimo fast fashion industry, které na sobě nemají stopy krve čínských dělníků a zmeškané dětství dětí a namísto toho, aby začaly svůj tisíciletý rozklad v lepším případě někde na skládce, dostanou šanci na druhý život. A nákupem v místním sekáči navíc podpoříte lokální ekonomiku.
Příležitost objevit unikáty. V opravdu dobrých sekáčích nenajdete věci z řetězců, ale vyřazené vintage kousky nebo modely od designerů, návrhářů a lokálních tvůrců. V sekáčích tak máte možnost najít poklady, které nikdo jiný nemá.

Navrací mě to do přítomnosti. Tohle je vlastně důvod, proč jsem začala psát tenhle článek. Uvědomila jsem si totiž, jak mě nakupování v secondhandech naplňuje uspokojením (zatímco shopping centra vždycky vyvolávají spíš úzkost). Mapovala jsem tenhle svůj pocit a přišla jsem na důvod. Zatímco výlet do obchoďáku (nebo brouzdání na internetu) mě svou nekonečnou nabídkou takřka neomezených možností zahlcuje a paralyzuje, výlet do místního sekáče mě příjemně uzemňuje. Asi podobně, jako výlet na farmářský trh. Nabídka je omezená na to, co je v danou dobu zrovna k dispozici, a vy si buď vyberete, nebo si musíte počkat (a spolu s tím se i těšit) až ta správná nabídka přijde. Představuju si, že takhle nějak se nakupovalo dřív, kdy věci ještě měly svojí hodnotu, lidi si za ně i připlatily a tím spíš si jich vážily. Za sekáče se sice nepřiplácí, ale zase je třeba občas nad něčím přimhouřit oko. Což u většiny věcí jde. A tam, kde to nejde – za ušetřené peníze v sekáčích si můžu koupit něco férového (a dražšího) od designerů a lokálních prodejců.

Tipy na nakupování

Nakupování v sekáčích má svá specifika. Tady je pár tipů, clo si pohlídat, aby vám nadšení z úlovků dlouho vydrželo. 🙂

I. Mít jasno o svém stylu: Tohle platí o nakupování obecně. Je důležité znát svůj styl, a to ať už jde o módu, interiérový design nebo přístup k dětským hračkám. To vám pomůže najít ty pravé kousky a minimalizuje riziko nákupu zbytečností.

II. Dohlédnout na kvalitu. V důsledku obrovského množství módního odpadu dneska sekáče praskají ve švech. Na první pohled to vypadá jako výhoda – znamená to větší výběr. Já v tom vidím spíš tu negativní stránku – obchody jsou bohužel často „zaplevelené“ módním odpadem od fast fashion značek, který většinou pochází z nepříjemného polyesteru a po dvou vypráních je na vyhození. Proto je dobré se při nákupu zaměřit na kvalitu – anebo rovnou jít do obchodů, které fast fashion nenabízí.

III. Zkontrolovat vady. Opotřebení je takový odznak času a trocha ho může být vlastně docela sympatická. Pomačkaná patina na kožené bundě nebo odřený lak na dřevěné komodě? Vintage. Ožmolkovaný svetr a flekatý koberec je ale spíš odpad. Hodně vad ale naštěstí jde, takže pokud najdete nějaký fakt unikát, nedejte se odradit – jako třeba u tohohle krásného stolu.