Oáza zeleně v našem trójském bytě

Tohle je takový článek na rozloučenou s naším krásným trójským bytem.

To, co teď vidíte na fotkách, už pomalu mizí. O víkendu odlétám do Řecka a až se vrátím, strávím tu před Kanadou poslední týden. A až budu na podzim zpátky, už se vrátím do Litoměřic… Mám tedy vlastně posledních pár dní na to se tu rozloučit. Byto to skvělé bydlení.

Tak tenhle byt nám posledních 16 měsíců poskytoval krásný útočiště. Zažili jsme tu ty nejkrásnější výhledy na Prahu, byli jsme od ní blízko, ale přitom pěkně  z povzdálí. Narostla  nám tu hotová džungle. A nabrali jsme tu tolik inspirace, že nám to pomohlo posunout se v životě zase o kus dál.

Mám pocit, že bych o tom bytu měla napsat něco trošku víc. Protože v Praze jsme doposud vystřídali tři byty, ale tohle bydlení bylo ze všech nejlepší. Byt to je malý, alespoň v porovnání s našim předchozím čimickým bytem. Je od něj vlastně nedaleko, předtím jsme ale bydleli ve vilovém předmětí a teď jsme de facto na sídlišti. Ale tahle lokalita je prostě lepší. Z několika důvodů:

– Ten výhled. Za celý ten skoro rok a půl mě nepřestával ohromovat

– To okolí. Deset minut od nejromantičtější pražské vyhlídky, tři minuty od botanický, patnáct minut od lesa, patnáct minut od řeky, deset minut od menhirů, minutu od obchodního centra.

– Ten prostor. Jak se v posední době snažím mít kolem sebe míň věcí, najednou vidím, jakou sílu to má, když váš byt dýchá. Prostorné, světlé pokoje, málo věcí, hodně rostlin. A to je něco úžasného.

Nebudu popírat, že jsem z toho skleslá. Nechce se mi odtaď. Ale na druhou stranu mě čeká tolik skvělých věcí a cesta vpřed je jediná možná cesta 🙂 Takže: