Setkání s medvědem: Jak se správně zachovat

Když jsem vyrážela do Kanady, musela jsem čelit spoustě strachů. Řízení v cizích velkoměstech. Imigrační pohovor. Městská hromadná doprava. S příjezedem do hor zase spaní sama v divočině. Spaní v mrazu v autě. A pak medvědi…

Z medvědů jsem možná měla vůbec největší strach. Vlastně vůbec nevím proč, ale představa, že někde v lese sama potkám medvěda se ve scénáři v mé hlavě rovnala rozsudku smrti. Ostatně, pamatuji si svou první noc v kanadský přírodě, spala jsem v autě na oficiálním tábořišti, kolem mě důchodci ve svých RVčkách a já se stejně bála jít v noci čůrat dál než dva metry od auta, protože jsem přece v bear country !!!!

Pamatuji si pár dalších takových chvil, kdy jsem propadala panice. Třeba když jsem šla brzy ráno, sotva pár chvil po rozednění, lesem dolů k indiánské řece, jenom proto, abych na chvíli unikla těm davům turistů, kteří za pár hodin celé místo zaplaví se svými foťáky, svačinami a ukřičenými caparty. Nebo když jsem kráčela po 11 km dlouhé požární stezce k zasněženému Lake O’Hara. Když jsem stoupala na vyhlídku nad Lake Louise, minula správnou odbočku a najednou se ocitla pod hřebenem hory, kolem mě nikde nic. Nebo když jsem za soumraku kráčela k Blaeberry River, abych tam přečkala první opravdovou noc pod širákem v divočině . A ve všech těchhle případech jsem byla fakt ráda, že mi – pro všechny případy – na zádech cinká rolnička a na pase tíží velká lahev spreje na medvědy.

Tvářím se strašně klidně, ale jenom proto, že mám na batohu rolničku a za pasem pepřák na medvědy 🙂

–

I proto bylo hrozně zvláštní, že když jsem pak medvěda doopravy viděla, vůbec jsem se nebála. Teda… pravděpodobně proto, že jsem nebyla sama – bylo tam pár desítek dalších lidí a ranger. Ale!!! to nic nemění na tom, že jsem viděla opravdovýho kanadskýho divokýho medvěda v přírodě. Bylo to v Glacier National Parku na vrcholku nádherné Meadows in The Sky Parkway, kam jsme jeden den vyrazili s ostatními Ranchies na výlet. Medvěda jsme viděli a bát jsme se nemuseli a jako bonus nám pan ranger povídal, jak se vlastně při setkání s medvědem má člověk chovat. Takže se o to s vámi taky chci podělit.

Rozdíl mezi medvědem baribalem a grizzlym

Pozor, rozdíl mezi medvědy nespočívá v barvě. Ten grizzly, kterého jsme my viděli, byl perfektně černý. A naopak baribal, medvěd černý, může být klidně i na blond, jak jsem zjistila. Takže se nenechte zmást. V podstatě ten hlavní a nejviditelnější rozdíl spočívá v grizzlyho hrbu – baribal hrb nemá. Další rozdílky jsou znát z tohohle obrázku:

Takže kromě grizzlyho hrbu poznáte rozdíl také ve velikosti uší (grizzly je má malé a kulaté) a tvaru obličeje (baribal má rovný, protáhlý profil). Takový grizzly je vlastně předloha plyšových medvídků, se svými cute kulatými oušky a vystouplým čumáčkem.

A proč jsme si tohle vlastně řekli? No, poznat medvěda je v otázce přežití docela klíčové. Před grizzlym totiž neutečete, se svou padesátikilometrovou rychlostí vás dožene okamžitě. Zato ale za vámi, na rozdíl od baribala, nevyleze na strom. V úplně nejvíc nejhorším případě se u grizzlyho doporučuje zaujmout prenatální pozici a dělat mrtvýho. Medvěd vás pravděpodobně očuchá a nechá bejt. Ne však baribal, ten se zaraduje, že dostane večeři bez větší námahy.

Tak, dost bylo strašení. Kritické scénáře potřebovat nebudete, pokud dáte na obyčejný selský rozum a zapamatujete si tyhle rady:

Co dělat při setkání s medvědem

Pravidlo 0: Nenechávejte odpadky

Tohle je příklad dobré praxe. Jakmile budou v přírodě odpadky, přitáhne to medvědy, medvědi se naučí chodit za jejich původci a průšvih je na světě. Proto všude v národních parcích najdete bear-proof popelnice a (alespoň v Kanadě) je v každém kempu bear-proof úschovna potravin. Pokud jste autem, nechávejte jídlo a odpadky vždycky v autě. Pokud cestujete pěšky, myslete na to, že jídlo i odpadky byste měli udržovat ve speciálních “smraduvzdorných” nádobách a batohy s jídlem věšet na noc v dostatečné vzdálenosti na větve stromů.

První pravidlo: Dejte o sobě vědět

Zapomeňte na maminky, které vám vždycky říkaly, že v lese se nehlučí a nepovykuje. V bear country přesně tohle dělejte. Pokud nemáte zájem o to se s medvědem vůbec potkat, zkrátka jen dělejte rámus. Tím ale nemyslím pořvávat jako na lesy, tu mez určitě sami odhadnete. Já jsem si třeba na delší treky, kde nikdo nebyl, zpívala. (Až někdy brzy z rána v uslyšíte v lese někoho falešně zpívat Tomáše Kluse, přijďte říct ahoj!) Pokud vyrážíte sami, pojistěte si to medvědí rolničkou na batohu.

–

Druhé pravidlo: Nedívejte se do očí, neutíkejte

Pokud na medvěda narazíte, nepanikařte, ale ani se příliš nevzrušujte. Říká se, že mezi vámi a medvědem by mělo být vždycky alespoň 100 metrů, jinak se medvěd začne cítit ohrožen – a v takovém případě zaútočí. Já bych teda neriskovala ani to a začala bych couvat okamžitě. Medvěda si vždycky můžete lépe prohlédnout z bezpečí auta, že jo? Takže: Dívejte se na něj, ale nedívejte se mu do očí. Vraťte se pomalu zpátky, odkud jste přišli, ale neotáčejte se zády a v žádném případě neutíkejte. Medvěd o vás nestojí, sám je plachý a ví, že s lidma se nevyplatí si začínat.

–

Třetí pravidlo: Buďte co největší

Může se stát, že vás medvěd začne následovat. A jak nám ranger pověděl, k tomu může dojít ze dvou důvodů. Jeden je tvz. “defenzivní úrok”, to se stane v případě, že jste medvěda překvapili a on se cítí ohrožen. Nejlépe uděláte, když mu dáte najevo, že pro něj nepředstavujete hrozbu a nadále postupujete zpátky.

Druhý případ je “Ofenzivní útok”, to je případ medvědů, kteří si navykli na to, že lidi = batohy s jídlem a spoustou odpadků. Jdou po vás ne proto, že by chtěli sežrat přímo vás, ale chtějí to, co nesete ve svém batohu. V obou případech se snažte působit co největší, zvedněte ruce nad hlavu. Mluvte na medvěda klidným hlasem. A vzdalujte se cestou, odkud jste přišli. Pokud máte možnost, zavolejte rangera.

–

Zlaté pravidlo: Buď vždy připraven

Říká se, že i v Kanadě máte větší pravděpodobnost, že do vás uhodí blesk, než že vás napadne medvěd. A to je dost malá šance. Pokud ale jste panikáři jako já, pojistěte si to. Pro všechny připady s sebou v bear country noste sprej proti medvědům. Protože štěstí přeje připraveným, že jo. A i kdybyste měli tu strašnou smůlu, že vás medvěd napadne, s medvědím sprejem máte 98% pravděpodobnost, že si to ten neřád rozmyslí.

–

Děkuju klukům a holkám z army-shopu HQH System, že mě do Kanady touhle záležitostí první pomoci vybavili. 🙂

–

Mimochodem, víte, co mi Leo řekl, když jsem se ho jednou ptala, jestli mu nevadí, že o něm píšu na svém blogu?

“Just don’t tell them that I’m scared of grizzlieeees !!!” 😀

Takže tolik k věhlasné kanadské odvaze. 🙂 Doufám, že se vám článek líbil!

–