Kanárské ostrovy jsem až donedávna měla zafixované jako variantu exotické dovolené, na kterou s oblibou jezdí Češi. Asi za to můžou všechny ty designově nepěkné letáčky ve výlohách no name cestovních agentur, které každý rok slibují Kanáry za pětatřicet tisíc. Ve skutečnosti se ale dovolená na Tenerife dá zvládnout 1) lowcostově a 2) úplně se vyhnout turistům. Mrkněte, jak může vypadat taková nomádská dovolená na Tenerife za pár kaček.

Předpoklady pro nízkorozpočtovou dovolenou na Tenerife jsou asi stejné jako všude jinde. Základem je:

Nebudu se rozepisovat o všech geografických informacích, ty můžete najít ostatně leckde. Třeba tady na stránkách Invie to mají hezky sepsané.

Po příletu jsme byli dost unavený, takže jsme si na letišti vyzvedli auto a vyrazili se rovnou ubytovat. Naše první zastávka byla ve vesnici Arafo v jóga rezortu Manantial de Tara, které jsme našli přes Airbnb,   a kde jsme obývali krásný pokojíček v jurtě. Na pár hodin jsme úplně vytuhli. Když jsme se pak někdy v pozdním odpoledni vyhrabali z postele, rozhodli jsme se vyrazit trošku za kultůrou, udělat si takovej večerní výlet po malebném městečku La Laguna na východě ostrova. Jak to tam vypadá si můžete prohlédnout tady. Cestou zpátky jsme se zastavili v Lídlu 🙂 a nakoupili si spoustu dobrot. Prodávají tu třeba hotové Guacamole, spoustu mořských vochechulí a čerstvé datle. Mňam! Večeři jsme si dali v naší venkovní kuchyňce.

Dovolená na Tenerife Jurtový tábor

eko záchod a srpcha a výhledem

venkovní kuchyňka

Další sen jsme měli už dost sil dát si trochu do těla. Vyrazili jsme do Národního parku Anaga a vyklubal se z toho jeden z nejhezčích dnů vůbec. O našem výletě u Cruz del Carmen i hiku po Vuletas de Taganana jsem psala v článku Zelené Tenerife, tak mrkněte. A pokud budete mít do Taganany cestu (a rozpočet vám to dovoluje), dejte si v městečku vynikající mořské menu pro dva. A po večeři se běžte spláchnout do oceánu. Ty vlny, to je něco!

Další den jsme opuštěli Arafo a razili na sever k městu Icod de los Vinos. Rozhodli jsme se jet středem ostrova přes masiv a řeknu vám – byla to síla, ale stálo to za to! Těch úžasnejch výhledů, co jsme si všude užívali. Ostatně – podívejte se sami. Druhá půlka cestu, ta z kopce, už byla trošku horší. Nevím, jak je to možné, ale zatímco z jižní části ostrova se stoupá relativně poklidně příjemnýma serpentýnkama, severní část je totální divočina. Silnice jsou tak úzké a tak prudké, že nevíte, jestli se vám dřív zapálí brzda, napálíte to do nějakýho baráku nebo z tý silnice prostě přepadnete. Naštěstí (!!!) se nám nic z toho nestalo, ale když jsme konečně po značných peripetiích dorazili na místo bydliště, byli jsme oba dost unavení, otrávení a Panda měla odřenej čumák 😄 Takže jsme tuhle divočinu museli nejdřív rozdejchávat v klidu naší nový Finky v El Amparu. Navečer jsme pak vyrazili na obhlídku okolí a zajeli se vykoupat k nejbližší pláži – San Marco. Na vědomost se dává, že tuhle pláž nedoporučuju. Jednak se na ní sjíždí lidi z celého okolí a jak je malá, tak je dost přeplněná. A druhak je to záliv, takže voda je fakt klidná – a to je nuda. A za třetí tu Honza šlápnul na ježka. Takže San Marco, ne-e 😀

Honza leští škrábance u naší nový Finky 🙂Dovolená na Tenerife

Po plážovém neúspěchu z předešlého dne mi to chtěl Honza vynahradit a vzít mě na pláž, kterou jsem měla na svém wishlistu hodně vysoko. Bollulo beach. Cesta k ní prý vede z nejbližšího města Puerto de la Cruz asi tak půl hoďky. Takže jsme se nadšeně sbalili na koupačku a vyrazili. Neměli jsme na spěch, takže jsme se nejdřív pěkně courali po městě a vybírali, kde si dáme co dobrého. Jenomže pak – zničehonic . Začalo pršet. Nejdřív jenom tak kapkat, nad čímž jsme mávli rukou. Ale pak se rozpršelo docela fest, takže jsme si zalezli do nedaleké restošky a řekli si, že to přečkáme u paelly. Řeknu vám – objednejte si v Puerto de la Cruz paellu pro dva a dostanete obří pánev plnou vynikající rýže se spoustou mořskejch vochechul. Takže nám ten déšť ani nevadil. Jen škoda, že pak vůbec nepřestal. Takže když jsme celou tu velkou porci zdlábli, řekli jsme Bollulo beach pápá a vyrazili zpátky. Pršelo až do večera. My jsme si udělali drink, dýchali tu slanou vodu ve vzduchu a koukali na poslední Game of Thrones. Takže taky dobrý 🙂

Kompenzace za nepovedený den 🙂

Další den jsme vyrazili prozkoumat blízké okolí. Chtěli jsme vidět onen slavný tisíciletý Dragon tree a hlavně jsem se hrozně těšila do té nejmalebnější horské vesnice Masca. Dříve tudy vedla i vychvalovaná cesta dolů k oceánu, ale aktuálně je zavřená a kdo ví, kdy ji zas otevřou. Každopádně i tak Mascu moc doporučuju navštívit, mrkněte se sami. Cestou domu jsme se ještě chtěli stavit u majáku Punto, ale silnice byla taky uzavřená (máme to my ale štěstí!), takže jsme to otočili a sjeli si místo toho zase nakoupačku, tentokrát na pláž Arena. A byla bezvadná! Skvělý vlny, skvělá teplota vody, nebylo tam ani moc lidí, ale byl tam stánek, kam si člověk mohl skočit pro pivo. Takže perfektně strávené odpoledne.

Další den jsme vyrazili na pořádnou tůru. Vyjeli jsme na náhorní plošinu k Teide a vyrazili na horu La Guajara. Popis trasy jsem sepsala už v článku Horské Tenerife, tak se mrkněte. Musím říct, že to byla víc než uspokojivá náhrada za Teide, na které jsme z časových možností (a protože jsme podcenili objednání vstupu) nemohli. Rada pro vás – pokud chcete na nejvyšší španělskou horu vystoupat, objednejte si to DOST dopředu. Bývá to vyprodané i dva měsíce dopředu, postup jsem psala tady.

La GuajaraDovolená na Tenerife

No a konečně přichází na scénu znovu Bollulo Beach, kterou jsem si nechtěla nechat ujít.

Ukázalo se, že zas až tak neodpovídá mým utkvělým romantickým představám o odlehlé pláži, protože nějak mi tam stihli přistavit hotelovou restauraci a to znamená poměrně dost lidí a řvoucích teenagerů. Ale možná to mám všechno jenom negativně zkreslené, protože jsem si z toho odnesla pořádnej bolehlav. Vlny tu byly fakt velký (tak velký, že jsem se tam opravdu bála chodit sama a to vlny miluju) a netrvalo dlouho a jedna se mnou pořádně švihla o dno a narvala mi do levého ucha pískovej špunt, kterej mi zůstal ještě po zbytek dovolené a dalších 14 dní, než se českýmu doktorovi povedlo ho vyplavit. Mordor. Lepší perspektiva na celou tu situaci přišla až večer s lahví růžového ginu. 😀

Bollulo BeachDovolená na Tenerife

Osmý den nás čekal další horský přesun, tentokrát už na jih. Cestou jsme znovu stavěly u La Guajary, kde jsme si chtěli udělat menší okruh kolem takových velkých vztyčených kamenů. Pak se ukázalo, že ten okruh zas až tak malý není, ale co – aspoň nás čekalo i něco jinýho než válení se na pláži. U malého rybářského městečka Los Abrigos pak na nás čekal zaparkovaný obytňáček a musím říct, že to bylo skvělý. Nebyl sice zaparkovaný přímo na pláži, jak to z popisu vypadá, ale i tak to byla totální romantika. Prostě jenom vy, pustina, oceán a milion hvězd nad váma. A láhev špumante, co si budem… Na večeři (nejdražší večeři v mým životě!) jsme se nechali zlákat naháněčem, ale ani jeden toho nelitujem. Na mořským talíři jsme si fakt úžasně pošmákli. Do moře se sice úplně jít nedalo, ale byly tu hned Prisciny, skvělé přírodní bazénky přirozeně vytvořené ve skalních dutinách a to byla paráda. Psala jsem vám o nich tady.

Předposlední den jsme si daly ještě takový poloakční výlet podél pláže, který jsme různě prokládali koupáním a mlsáním dobrot. Kdo bude mít na jihu trošku času a nechce celý dny proflákat na pláži, doporučuju, dejte si to taky. Pobřežní cesta k El Medano za to stojí.

No a poslední den jsme se ještě dopoledne ochomítali kolem Priscin a v poledne jsme vyrazili na letiště, které bylo jen kousíček nad náma.

Malý etický disclosure

Chcete prozkoumat i další Kanárské ostrovy? Přečtěte si Ivy články o Fuerteventuře a Gran Canarii.